Plavební kanál Šífovka

Téma zpracovala citacemi ze zdrojů uvedených na konci článku Mgr. Jitka Šimková.

Tzv. Šífovka byla soustava plavebních kanálů vybudovaná v 16. století pro dopravu dřeva a dřevěného uhlí z břehů Labe u osady Bašta, přes Starý Kolín až k úpatí hory Kaňk v místě dnes známém jako Skalka.

Kutnohorské stříbrné doly potřebovaly ke svému provozu obrovské množství dřeva. Protože všechny lesy v okolí Kutné Hory byly v krátké době zlikvidovány pro potřeby těžby, bylo třeba dovážet dřevo ze vzdálenějších míst. Dřevo se tedy začalo pomocí vorů po Labi plavit až z Krkonoš.  K tomuto účelu zakoupili kutnohorští část obce Starý Kolín u břehů Labe a tím vznikla osada Bašta. Zde se dřevo vykupovalo od vorařů a vozilo formanskými vozy přes Starý Kolín do kutnohorských dolů. Uvádí se, že bylo třeba až 100 formanských vozů denně. Jelikož formanů bylo málo, řešilo se to tak, že všichni starokolínští sedláci, pokud zrovna nebyli na žních, museli toto dřevo převážet. Byla jim za to odpuštěna veškerá další robota. Nerobotovali tak pro město Kolín, ke kterému patřili, ale robotovali pro kutnohorský erár.

Jelikož však potřeba dřeva stále vzrůstala, došlo na návrh tehdejšího nejvyššího horního úředníka Kryštova z Gendorfu, majitele Vrchlabí a báňského poradce krále Ferdinanda, k vybudování soustavy vodních struh. Uvádí se výstavba mezi roky 1568 – 1572. Vlastní dílo provedli místní stavbaři pod vedením rybníkářského mistra Jakuba Lívy. Po tomto kanále zvaném Šífovka, tahali dřevo opět koně, ale bylo jich již třeba pouze 40. Tím celá přeprava dřeva zlevnila (prý se ušetřilo až 5000.- zl.). Samotná výstavba kanálu si prý vyžádala 500 kop grošů.

Šífovka vedla od Labe, přes starokolínské grunty a rybník Sakman (byl v místech dnešní železniční zastávky), odtud obcházela Starý Kolín po východní straně, pravděpodobně podél silnice k dnešnímu hřbitovu a odtud uhýbala směrem ke Klejnárce, kterou napříč přecházela pomocí jezu kus pod dnešním mlýnem v Mladém Hlízově. Další úsek (dnes nejlépe dochovaný) vedl pak v zatáčce směrem k dnešní Skalce.

Konec plavení dřeva přišel s koncem kutnohorského dolování během třicetileté války.

Ve Starém Kolíně už z kanálu nezbylo nic. Do současnosti se však zachoval úsek kanálu mezi Skalkou a Klejnárkou. Je to nápadný, až 4 m hluboký umělý zářez, zahloubený do okolního rovného povrchu Polabské nížiny. Kanál protéká potůčkem Šífovka, který napájí kromě vývodu meliorací také důlní vody z Kaňku. Jeho název jednoznačně upomíná na někdejší plavební účel. 

Kanál Šífovka je v současné krajině jednou z posledních existujících památek na rozsáhlá vodní díla, jež byla před staletími vystavěná pro potřeby kutnohorských stříbrných dolů.

Kolem zachovalého tělesa plavebního kanálu byl v roce 2000 v rámci komplexních pozemkových úprav vysázen zelený pás dřevin od Klejnárky až k železniční trati. Šífovka a přilehlé biotopy se staly součástí územního systému ekologické stability. Stavba tak dál existuje, i když s jinou funkcí. A dokonce získala ocenění právě díky vysázenému biokoridoru podle návrhu bývalého starosty Hlízova Ing. Jiřího Vrby.

25. března 2017 obdržel Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, Pobočka Kutná Hora pamětní list za 3. místo v soutěži „Společné zařízení roku“ vyhlašovanou každoročně Státním pozemkovým úřadem ČR. Samotné vyhlášení soutěže proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky, kde obdržely oceněné akce pamětní list „Společné zařízení roku 2016 v kategorii Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí za větrolam a biokoridor v katastrálním území Hlízov“.

Fotografie: Alena Prausová

Zdroje: Petra Načeradecká, Alfréd Schubert: O staré vodní cestě ke kutnohorským dolům, časopis Památky středních Čech, 17 / 2 /2003, str. 56 – 61
Cesty a památky, plavební kanál Šífovka
Šífovka. Kudy se plavilo krkonošské dřevo do kutnohorských stříbrných dolů
Starokolínský okrašlovací spolek – Šífovka

               

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *