Změny v životě obyvatel celé republiky a tím i Hlízova odstartovala sametová revoluce roku 1989. Komunistická strana ztratila pozici jediné vládnoucí strany a ve svobodných volbách zvítězilo Občanské fórum, které se později rozdělilo na samostatné politické strany. 1. ledna 1993 se náš stát rozdělil na Českou republiku a Slovensko.
V roce 1990 se obec Hlízov oddělila od Nových Dvorů a občané si zvolili sedm zastupitelů. Starostou byl zvolen Karel Pospíšil, zástupcem starosty Petr Kostelecký. Členy se stali B. Pazdera, Ing. J. Vrba, K. Kaiserschat, M. Kovařík a Mgr. J. Šimková. Do r. 1993 pracovala ve funkci hospodářky Ing. M. Pospíšilová, pak ji vystřídala B. Tučková.
Obecní úřad získal do svého vlastnictví kulturní dům v Hlízově, který dříve spravovala Osvětová beseda. Obecní úřad musel zabezpečit chod základní a mateřské školy. Základní škola, zrušená r. 1986, byla v roce 1990 obnovena a po čtyřech letech znovu uzavřena pro malý počet dětí. Uvolněné prostory začal využívat obecní úřad jako kancelář.
Mlýn v Mladém Hlízově byl v restituci vrácen rodině Mikulášových. Pokusná mísírna směsí pro hospodářská zvířata se odstěhovala na jiné pracoviště, prodej se nezdařil, a tak výrobní prostory zůstávají prázdné.
Obchod se smíšeným zbožím a hostinec byly prodány manželům Balánovým. Ti v roce 1994 prodali hostinec bývalé společnosti Zlatý lev a ta místo provozování pohostinství začala v těchto prostorách vyrábět těstoviny. V listopadu 1995 zakoupil obecní úřad od paní Balánové místní prodejnu potravin za částku 1 500 000 korun a pronajal ji na 3 roky společnosti VTC. Prodej byl zahájen již na konci listopadu 1995.
V roce 1993 žilo v Hlízově 418 obyvatel.
V listopadu 1994 proběhly volby do obecních zastupitelstev. V Hlízově voliči vybírali ze tří kandidátek – Koalice politických stran, Hnutí zemědělců a Sdružení nezávislých kandidátů. Z 319 oprávněných voličů se voleb zúčastnilo 276 občanů. Obecní zastupitelstvo bylo zvoleno ve složení Ing. Josef Dempír, Csc. Petr Kostelecký, Libor Vinský, František Halas, František Prchal, Karel Kaiserschat a Ing. Josef Klička. Starostou byl zvolen Libor Vinský a místostarostou Petr Kostelecký. V roce 1996 však ze svých funkcí odešli Ing. J. Klička, Fr. Halas a K. Kaiserschat. Nahradili je M. Opasková, M. Kovařík a A. Bílková.
V polovině 90. let 20. století po prodeji zámku přesunula obec poštu do nově upravených prostor v části samoobsluhy.
V roce 1996 byla v Hlízově provedena oprava místních komunikací v rámci reklamace špatně odvedené práce firmy Viasit Asphalt z roku 1994.
1.11.1996 byla uvedena do provozu veřejná telefonní stanice na telefonní karty. Umístěna byla u vchodu do objektu zemědělského družstva.
V roce 1997 uspořádaly sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol, mateřská škola, obecní úřad a široká veřejnost z Hlízova masopustní průvod Hlízovem. Průvod masek v čele s drábem a kapelou se zastavil u každého domu a dle přání majitelů zahrál písničku. Na závěr byl popraven medvěd. Hrubý příjem z masopustu byl 42 654 korun. Zůstatek 8 000 korun byl později věnován obětem záplav na Moravě.
V roce 1998 proběhly další volby do obecních zastupitelstev. V Hlízově kandidovalo pouze osm občanů. Starostou byl zvolen Ing. Jiří Vrba, místostarostou Petr Kostelecký. Další členové: Ing. J. Dempír, Csc., Fr. Prchal, J. Uhlířová, J. Bílková a A. Bílková.
V prosinci 1998 byl slavnostně otevřen nově přistavěný hostinec u kulturního domu. I v 90. letech 20. století se udržela tradice plesů a posvícenských zábav. Pořadatelem byly vedle obecního úřadu vždy dobrovolné organizace SDH a Sokol.
Začátek 21. století byl v Hlízově ve znamení plynofikace a vodovodu. Tato rozsáhlá akce se zdařila díky obětavé práci starosty Ing. Jiřího Vrby a místostarosty Petra Kosteleckého. V letech 2012-14 se Ing. Vrbovi a P. Kosteleckému podařilo vybudovat v celé obci kanalizaci a připojit ji na čistírnu odpadních vod ve Starém Kolíně. Od června do září 2014 byla provedena rekonstrukce kulturního domu (fasáda, střecha, okna) za 2 400 000,- Kč. Z rozpočtu Obce bylo zaplaceno pouze 600 000,- Kč. Zbylá část byla hrazena z dotace.
