Hlízovský zámek byl postaven v 18. století v barokním stylu na místě staré zpustlé tvrze. Průčelí stavby je situováno směrem do hospodářského dvora. Zámek nechala vybudovat v roce 1736 nová majitelka Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergová.

Dnes je bez přestaveb dochovaná stavba poslední připomínkou toho, že obec vlastnili jako samostatný statek zástupci nižší šlechty. Kapli zasvěcenou 14 pomocníkům nechal k zámku přistavět Václav Klusák z Kostelce v roce 1746. Další majitelé se poměrně rychle střídali. V letech 1757 – 1786 vlastnil hlízovský zámek Antonín Jestříbský z Rýzmburka a po něm kutnohorský měšťan Václav Janovický.

Ten Hlízov prodal v roce 1791 majiteli Nových Dvorů, Janu Rudolfu Chotkovi, který ves připojil ke svému panství. V zámku nebydlel on, ale jeho úředníci a sídlila zde správa dvora. Tento majitel v roce 1800 provedl empírové úpravy budov dvora a fasády zámku. V roce 1911 přešel majetek do vlastnictví Thun – Hohensteinů.

V roce 1945 byl tomuto rodu zkonfiskován na základě tzv. „Benešových dekretů“. Zámek začala využívat obec ke svým potřebám jako kancelář místního národního výboru a jednotného zemědělského družstva, byty, sídlo pošty a spořitelny.

Od roku 1990 zde sídlil obecní úřad. Po roce 1995 koupil značně zdevastovanou stavbu pan Evžen Geyer, který zahájil jeho postupnou památkovou obnovu. Dnes je zdálky viditelná budova jednou z hlavních dominant obce. V současné době je zámek zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 45795/2–1132.