Dějiny Hlízova ve 20. století jsou zpracovány dle informací z Pamětních knih Hlízova. Byla bych vděčná čtenářům z řad pamětníků, kdyby mi pomohli doplnit nebo zpřesnit informace uvedené na této webové stránce. Jitka Šimková
Nejvýznamnější událostí roku 1945 bylo samozřejmě osvobození Československa. Ustupující Němci a přijíždějící Sověti se pohybovali v bezprostřední blízkosti Hlízova. Trosky německých aut a vojenské výzbroje se válely po příkopech a na odlehlých místech až do roku 1949. Závěrečný úklid provedla firma Hovorka z Kolína. Její pracovníci rozřezali velké části pomocí autogenu a vše odvezli.
30. května 1945 byla založena v Hlízově organizace komunistické strany. Ke členství se přihlásilo 72 lidí. Po vyhlášení osidlování pohraničí 30 členů ubylo. Prvním předsedou byl zvolen Fr. Krčil, jednatelem se stal Fr. Hospůdka a organizátorem Rudolf Pavlík.
Do pohraničí odešlo z Hlízova 59 rodin s 202 rodinnými příslušníky. Všichni tam získali rodinné domky. Z Hlízova se odstěhoval řídící učitel Josef Šteffl domů do Horního Litvínova. Na jeho místo nastoupil Ludvík Bříza.
4. ledna 1946 začala pracovat v Hlízově další politická strana – Československá strana lidová. Předsedou byl zvolen Karel Frinta, jednatelem A. Jelínek a pokladníkem Josef Krajíček.
V březnu 1946 byla upravena silnice do Mladého Hlízova. Obec vypsala pracovní povinnost. Na 1 ha obhospodařované půdy musel každý rolník odvést 5 m3 kamene a 2 m3 písku. Okres slíbil, že převezme nově upravenou silnici do správy, což se ale nestalo s odůvodněním, že není průběžná.
V tomto roce byla ještě vyměřena nákladová vlečka u místní vlakové zastávky na pozemku patřící cukrovaru Ovčáry. Následně začala výstavba. Myšlenka vznikla již za německé okupace. Kolaudace proběhla 4. února 1949. Po tři roky na stavbě pracovali zdarma obyvatelé Hlízova formou dobrovolných brigád. Údaje o finanční částce v kronice chybí s odůvodněním, že MNV informace neposkytl.
Ve volbách roku 1946 v Hlízově zvítězila Čs. strana národně socialistická s počtem hlasů 135. Komunisté získali 126 hlasů, lidová strana 72 a sociálně demokratická 65. Kandidát za nár. soc. stranu J. Pospíšil z Hlízova č.p. 37 ( člen ONV, ref. zemědělský) byl zvolen ve druhém skrutiniu, ale zřekl se mandátu ve prospěch následujícího kandidáta. Po volbách začal pracovat nový národní výbor. KSČ a nár. soc. získali po 5 mandátech , lidovci 3 a soc. dem. 2. Předsedou se stal Václav Jiránek ze strany s nejvyšším počtem hlasů.
Během roku 1946 byli z Hlízova odsunuti Němci ( 70 včetně dětí ), kteří byli po válce přiděleni na práci u rolníků. Za ně byli do Hlízova posláni Maďaři ze Slovenska ( 43 osob včetně dětí ).
V roce 1947 přišla po velké zimě 8. března náhlá obleva. Ledy na Klejnárce byly 40 – 50 cm silné. Voda, která tekla po ledě, zaplavila pole v Kačinách. U mlýna V. Mikuláše se nakupily ledy, vojáci ženijního oddílu z Pardubic je trhali třaskavinami. Pomáhal i oddíl vojska z Kutné Hory. Některé domy v Mladém Hlízově byly zaplaveny vodou. Dřevěné lávky u mlýna a u Starého Kolína voda strhla a odnesla.
Organizace Svaz české mládeže opravila svým nákladem plot u pomníku padlých. A členové KSČ pořídili náhrobek k hrobu neznámého ruského vojína, který přišel o život v květnových dnech v Hlízově při osvobozování Československa.
29. června 1947 proběhla kolem Hlízova štafeta z Prahy do Zborova. Členové Sokola Hlízov proběhli úsek od č.p. 80 k malínské sokolovně.
10.10. 1947 zemřel bývalý senátor Josef Machovský ve věku 74 let.
6. dubna 1948 byla do osady Turkaňk zavedena elektřina.
Po únorovém převratu komunistické strany proběhly v květnu 1948 volby do Národního shromáždění. Volby byly tajné, ale členové KSČ volili veřejně jednotnou kandidátku 4 politických stran. Do volební urny bylo odevzdáno 399 lístků, z toho 42 bílých a 46 neplatných.
V roce 1949 bylo vybráno ve sbírce mezi občany 14 995 korun na zakoupení místního rozhlasu. Zařízení dodala firma Tesla za 84 000 korun , s instalací se cena vyšplhala na 100 000 korun. Ve vsi bylo rozmístěno osm reproduktorů. Se stavbou pomohli dobrovolníci z řad hlízovských občanů ( A. Lázňovský, St. Veselský, J. Prchal, L. Pech a Č. Bílek ). Pravidelné vysílání začalo 29. července. Každý večer byly vysílány zprávy, pak následovala až do 23 hodin hudba. K svátkům, narozeninám a sňatkům občanů bylo tlumočeno blahopřání s hudbou. Prvním hlasatelem se stal tajemník MNV Karel Fetík. Pravidlelné vysílání k jubileím bylo zrušeno rokem 1951 a rozhlas sloužil jen k úředním hlášením. Hlasatelem se stal Zdeněk Urbanides. V roce 1960 byla síť místního rozhlasu zrekonstruována. Byla zakoupena nová ústředna a reproduktory.
V roce 1949 začala socializace venkova. Bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. Propagátor JZD Karel Fetík byl vyslán na měsíční exkurzi do SSSR, aby nasbíral zkušenosti. Tento člen KSČ a tajemník MNV se stal prvním předsedou JZD. V roce 1952 byl odstraněn ze všech funkcí, protože byli se St. Krajíčkem obviněni z falšování dokumentů. Fetík byl odsouzen na 3 roky odnětí svobody a Krajíček na 2,5 roku.
Postupně byli všichni soukromí rolníci donuceni vstoupit do zemědělského družstva. A bylo jim přesně určeno, kde musí pracovat. Na 1 rok vězení a 50 000 korun pokuty byl odsouzen Fr. Horel z č.p. 33 za nevhodné vyjadřování o JZD. Po rozsudku byl odvezen do kladenských dolů.