8. února 1950 byla v Hlízově otevřena mateřská škola. Zapsáno bylo 26 dětí. Ředitelkou se stala Anežka Marhanová. Nábytek byl přivezen z mateřské školy v Řasovicích. V roce 1960 přijela do Hlízova exkurze učitelů mateřských škol z Prahy a pochvalně se vyjadřovali o zařízení i vedení mateřské školy. Ředitelkou tehdy byla paní Pavelková a učitelkou paní Bernatová, pozdější ředitelka školky.
V březnu 1950 bylo provedeno sčítání lidu. Z údajů vyplývá, že v Hlízově žilo 563 osob. 15 osob nepřítomných bylo zapsáno tam, kde se nacházely. Pro zajímavost uvádím počty hospodářských zvířat v Hlízově: 66 koní, 430 kusů hovězího dobytka, 426 prasat, 2 ovce, 122 koz a kůzlat, 1 618 slepic a kohoutů, 61 hus a houserů, 20 kachen a kačerů, 13 krůt a krocanů a 2 liliputky.
V březnu 1950 byla uspořádána ve škole přednáška ke 100. výročí narození T. G. Masaryka. Zúčastnilo se 6 osob a od té doby dle sdělení kronikáře výročí nebylo vzpomínáno ani v tisku ani v rozhlase.
Již v roce 1949 zanikly dva ze tří obchodů ( Jar. Pospíšilové č p. 48 a Vojtěcha Pospíšila č.p. 93 ). Obchod Bohumíra Pošíka č.p. 34, který nejlépe prosperoval, převzala firma Jednota. Vedoucí zůstal stejný. Místní řeznictví převzala rovněž Jednota, vedoucím se stal V. Eichler. 1. dubna 1950 byly zrušeny dva ze čtyř hostinců dle výnosu ONV v Kutné Hoře, že na 560 obyvatel stačí menší počet hostinců. 24. dubna přestal provozovat Antonín Tuček pekařskou živnost. 1. 1. 1951 byl znárodněn mlýn V. Mikuláše pod názvem Středočeské mlýny, národní podnik. V. Mikuláš byl přidělen na práci do cihelny a po oční operaci začal pracovat ve firmě Kara ve Starém Kolíně.
V roce 1950 začalo v Hlízově promítat v č.p. 48 stálé kino. Prvním uvedeným filmem bylo Vzbouření na vsi. Kino promítalo v neděli a ve středu. Dvakrát měsíčně pak filmy pro mládež. Provoz kina ukončila zima 1962-63 pro nedostatek paliva a slabou návštěvnost. V Hlízově již vlastnilo 100 domácností televizory.
V roce 1950 byla postavena nová služební místnost u vlakové zastávky. Zároveň byly instalovány modernější zvedací přístroje.
Pokračovala socializace venkova. 30 .8. JZD uspořádalo dožínkovou slavnost a bylo konstatováno, že celá vesnice Hlízov je družstevní. Všichni rolníci až na Fr. Kosteleckého vstoupili do JZD. 16. 10. 1950 byly rozorány první meze v Kačinách.
V roce 1952 byly rozšířeny doly na Kaňku.
V témže roce našli dělníci při výkopu vodního příkopu z Malína směrem ke Klejnárce ( Na Beránce ) další prehistorické hroby skrčenců, ale kosti byly vyházeny ze svých původních úkrytů a tím byly znehodnoceny.
1. ledna 1953 byl v Hlízově zřízen v domě č. 1 poštovní úřad. Svěřen byl paní Marii Krčilové, která dosud chodila pro poštu do Starého Kolína.
Rovněž k roku 1953 vznikla Pomocná stráž pro udržování veřejného pořádku. Jejími členy se stalo šest občanů Hlízova.
30.5. 1953 v 17 hodin byla vyhlášena V. Širokým pro celou republiku měnová reforma. Výměna peněz byla rozdělena na platy a mzdy 5:1 a na peníze občanů doma 50:1. Výměna peněz pro Hlízov byla naplánována na 2. červen ve státní spořitelně v Sedlci. Lidé stáli i 10 hodin ve frontě. Cituji záznam kronikáře: „ Jako obyčejně někdo s tím souhlasil, ale většina z řad pracujících nebyla touto reformou nadšena. Ale bylo to nutné v zájmu státního hospodářství a zájmům státním se má každý občan podrobit“. Jiný zápis si kronikář v 50. letech dovolit nemohl.
Navzdory ztrátě úspor se život občanů začal modernizovat. V roce 1954 kronikář zapsal, že v Hlízově je 45 majitelů motocyklů různých značek a kvality. První osobní automobil vlastnil řídící učitel Fr. Novák. První televizní přijímač si zakoupil 24. 8. 1954 Josef Chyba č.p. 79. Ale v roce 1956 kronikář konstatuje, že vzhled obce není nejlepší, některé budovy působí zchátralým dojmem. V pořádku jsou udržovány domky dělníků z továren, kteří mají více finančních prostředků a času než občané, kteří pracují v družstvu. Na místní škole až do výše 2 m je opadaná omítka. Ředitel školy, i když se snažil, nezískal na opravu peníze. Silnice vedoucí přes Hlízov je často rozblácená.
V roce 1956 začala obec stavět společný hřbitov pro Hlízov a Malín. Byla vybudována hradební zeď, v rozích 4 budovy, uprostřed kaple. Po dobudování to měl být nejlepší hřbitov v Pražském kraji. Ale kolaudace se protáhla až o několik let. Důvod není v kronice vysvětlen.
V témže roce byly dostaveny a obydleny rodinné domky „ Na Vejfuku „. K domům byl připojen elektrický proud. V roce 1957 byla uvedena do provozu malá pomocná elektrárna ve mlýně v Mladém Hlízově. A v roce 1959 byl v obci zesílen elektrický proud. V roce 1959 byl opraven most přes Klejnárku a silnice od č.p. 48 ke státní silnici u Nepřízně ( 500 m ) konečně získala asfaltový povrch. V letech 1957-59 probíhala stavba nového kravína.
V roce 1960 došlo k výrazné změně. Jednotné zemědělské družstvo Hlízov bylo sloučeno s Novými Dvory a Malínem. Předsedou se stal J. Zelený z Nových Dvorů. Místopředsedy Josef Kout z Malína, Antonín Šlechta z Hlízova a Josef Malý z Nových Dvorů.
V témže roce byl k 1. červenci Hlízov národním výborem sloučen s Novými Dvory. Z Hlízova bylo voleno 10 zástupců a z Nových Dvorů 15. Předseda, tajemník i matrikářka byli z Nových Dvorů. Schůze se konaly rovněž v Nových Dvorech. Z rozhodnutí národního výboru se přestala psát kronika Hlízova s odůvodněním, že bude společná s Novými Dvory. Ale ve státním archivu v Kutné Hoře o ní žádné doklady nemají.
